Without any topic

17. července 2013 v 23:25 | Unique C
Už už jsem se chystal na výjimečný sloh o víkendu. Ale ne, jen by mě to ubíjelo. Vždycky se najde "zlatá duše", co vám otevře oči. (Tady by se možná ani uvozovky nehodily.) Jen škoda, že to přijde vždy v tu nejnevhodnější dobu. Názory ostatních lidí jsem se naučil ignorovat, ale názory kamarádů? Nejlepších kamarádů? Když vám někdo napíše, že vám něco přeje, je to fajn. Když vám někdo napíše, že jim přišel v pohodě a druhá napíše přesně pravý opak... Začne vám vrtat hlavou, jestli vám ten první člověk tohle nenapsal jen proto, aby vás nepodpořil... Ejhle? Bingo...
Nenávidím svou naivitu - dětské snění o tom, co by-kdyby, představy... vzpomínky. Nevím, čemu mám věřit. Věřil jsem - okradli mě... Teď věřím a náladu mi to nezvedá vůbec. Áno.. pravda bolí. Ale je to pravda nebo jen mé domění? Zase jsme u toho... Názory ostatních lidí (kamarádů). V čem se liší? Jednim věříte, protože (si myslíte, že) je znáte. Zatímco názory ostatních si nevšímáte.
Víkend, co utekl jako ... hodina. Co bych teď dal za stejnou hodinu. Udělal bych všechno jinak, kdyby ten víkend měl být ještě jednou. Líp... Nejlepší víkend, při kterém vám kamarádka přála, aby jste si ho užili na 110%... a teď se její názory tak změnily k nepoznání.
Možná je to i tak dobře, skončit to dřív, než to začne a ke všemu - než začne škola. Jezdit někam do velkoměsta celkem vzdálenému v průběhu školy, když budete mít každý den do tří, né-li do čtyř... Vážně by to asi (zase to ASI! MOŽNÁ!) nevycházelo ani v jednom ze dvou směrů, kterými se na tuhle nadcházející situaci dívám - spoje, nálada. Najít si někoho blíž, inteligentnějšího, hezčího.......................................................................................................................
Přesně s tímhle bych měl já problémy, zatímco protějšek nikoliv. Ale nejsem nepřející!!! Samozřejmě bych mu to přál, nejsem žádnej závistivej hajzl (a vůbec nekřížím prsty. Jen bych dodal, že bych žárlil právě na tu inteligentnější, dostupnější osobu). Ale přeju mu to.

Když si dáte sraz s hodně dobrou kamarádkou ve městě, kam máte spoje jednou za dvě a půl hodiny, dojedete tam na místo setkání, napíšete jí, že tam stojíte... Ona zavolá, že zaspala budík (přesnějí měla v mobilu sluchátka, takže to neslyšela). Takže dvě a půl hodiny čekáte na autobus zpátky... Zajdete si koupit nějaký pěkný tričko, když už nemáte chuť na pizzu a něco k pití s kamoškou, která se ani nezdráhala zvednout telefon a napsat SMSku o 3/4 hodiny dřív, než jste nastoupili do toho pekelného autobusu. To asi lidem za moc nestojíte no... Kort když vám nejlepší kamarádka nezvedá ani telefon...

Tak jsme si vylili srdíčko, už jen cigárko a pokoušet se usnout.

S přáním lepších dní,
O
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K. K. | Web | 19. července 2013 v 23:37 | Reagovat

Ty se ptáš kamarádů, aby hodnotili (jak to nazvat... it is not a boyfriend? it is an acquaintance?) Přátelé by měli podpořit, ale taky by měli být upřímní... je toho docela hodně co po nich chceme, takže je těžké si vybrat. Na jednu stranu ti tvou acquaintance závidím, ale já jsem dosti líný na to, abych se pokoušel o něco takového i u sebe...
Ale kvůli vzdálenosti se to snažit zrušit? A jakmile do toho skáčou pozměněné nároky (není tak hezký/á, chytrý/á... může být lepší) začíná to být nemilé, Emile.
Já mám pořád chuť, že jste všichni mladí, že jsem my stále ještě mladí na tyto věci (jo, nechci si připustit, že se ženu do věku kdy to budu mít jako forever single docela obtížné).
Ale s tou schůzkou by mě to dostalo a zuřil bych až do běla (to by nebylo moc, mám světlou kůži; takže doruda)

Musíš psát častěji a více, protože mám nějakou blokaci ve psanmí směrem k tobě, už si ani moc nepamatuji, jak reaguješ na mé otázky, jestli ti sedí můj humor a jestli jsme se třeba nepohádali. Why have you been away so long?
Nejlepší kámoška... to je pěkné slovo... Já ani nevím, jestli existuje někdo takový v mém životě. Jo fajn, se Sinai si skvěle rozumíme, ukradl bych pro ni Trenčianský hrad, ale je to takové (I can't see you, I can't touch you; are you real?) já vlastně v reálném životě přátele nevedu. Jsou to lidé se kterými prostě jen vycházím... ale není člověk, se kterým si sedneš a prokecáš všechno, znáš ho léta a víte o sobě vše. To se mi nestalo. Je důležité najít fajn přátele a držet se jich.

Je obrížné vyjadřovat se k tvým článkům, protože jsi se objevil cca po roce, mezitím se udála tuna věcí a my, jakožto zbloudilí čtenáři jsme byli vrženi do bouřky a přitom ani nevíme kde se ty mraky vzaly...

A ty jsi mi dodal další důvod proč se vyhýbat schůzkám. Platit peníze za cestz někam, kde mě má někdo čekat a ten někdo zaspí a nedojde by mne asi mrzelo, že bych si ani to triko nekoupil.
Jestli je komentář chaotický, tak alespoň víš, jak zmateně občas působí tvé články. mají formu, ale jsou jakoby vytržené z kontextu, jako by jsi přemýšlel tři hodiny, ale na "papírů zachytil jen zlomek toho, co jsi nám mohl říci. Ale třeba nechceš, třeba na všechno je na blog, to je pravda.

2 K. K. | 21. července 2013 v 19:23 | Reagovat

Vztahy se vždy měří na vzdálenost... resp. komplikace při jejich uskutečňování...
Psychologie na FFUK? V tom případě ti doporučuji nějakou přípravku, kámoška z gymplu se hlásila na FFUK, FFMUNI, FF do Ostravy všude na psychologii a nikde neuspěla. Je tam nával... ty už jsi na střední? A nebo půjdeš? (Tý jo, ten rok dělá hodně). Přip přijímačkách hodně závisí i na osobnosti, takže piluj vystupování, ale volba je to skvělá, máš moji podporu :) Já se ale rád vrhnu do říše pedagogiky (je to jediný obor, který mohu zkombinovat se svou láskou k jazykům - učitel italštiny - to bych si nechal líbit :)
A co se skype týká, to budu mít až se opraví pc či notebook, zatím ti mohu nabídnout pouze konverzaci přes chat na google (který občas využívá i Sinai)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.